Koláž výtvarnou technikou bezesporu je. Když jsem se tak podívala do seznamu zde vystavujících „talentovaných výtvarníků“ /abych použila zde zavedený termín/, tak jsem zjistila, že jsou tu čtyři autoři, kteří se zabývají kolážemi, dva kolážisté a dvě kolážistky, takže rovnováha, co do pohlaví, je tu zachována. /To o pohlaví měla být je vtipná narážka na to, že záliba v lepidlech a papírových výstřižcích není výsadou převážně mužů nebo žen, ovšem, co se týče slávy, tak to si myslím, že historicky zatím vyhrávají muži./
Mezi příspěvky v rubrice „Výtvarné techniky“ jsem však žádný článek o kolážích neobjevila. A protože dělám koláže, zalitovala jsem, že tomu tak není. On si také každý nejspíš řekne – co je na tom za techniku, prostě se vezmou nůžky, vystřihne se sem tam nějaký obrázek ze starého časopisu, potom už se jenom nalepí... No možná. Ještě jsem nečetla žádné pojednání o této výtvarné technice. Pouze vím, že jeden známý básník a kolážista lepil své koláže směsí mouky a vody. Já sama jsem to nikdy nezkoušela, takže nemohu posoudit.
Ve výtvarném světě koláží jsem samouk a koláže jsem si „přibrala“ ke své profesi spisovatelky až po roce 1989. Důvod je jasný – do té doby u nás vycházely časopisy s tak nekvalitním papírem a s tak mizernými obrázky, že to ani nešlo.
Technika koláží je tedy nasnadě, nehodlám se přít, stříhají se obrázky z časopisů a potom se lepí na určitý formát papíru.
Ovšem, než se nalepí, je to stejné období muk a tápání jako u jiných technik. Jsou to hodiny a dny posouvání nepřilepených kousků papírů, posouvání a vyměňování a tak pořád dokola, až se v tom posouvání vytříbí nápad, který se dá realizovat a tudíž konečně přilepit.
Mnohokrát se stane, že nápad se během tvorby musí několikrát změnit, a to prostě z toho důvodu, že v haldě roztrhaných časopisů prostě nenajdu ten obrázek, který potřebuji. To pak závidím malířům, kteří mají před vnitřním zrakem obraz a před sebou dostatek barvy, kterou ho mohou namalovat.
Jsou kolážisté, kteří si prý některé pěkné výstřižky kopírují, dají se pak dělat zajímavé kompozice.
Na závěr si neodpustím vtip. Jaká je technika pro koláže? Přece chodit po známých a žádat je o materiál, to jest o časopisy na vyhození! Bez materiálu totiž musí každý nápad zůstat spát a s ním i výtvarná technika!
Marta Zbyslava Gärtnerová
|
